Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět jater neboli hepatitida je obvykle důsledkem virové infekce, ale může být i jiného původu (například může být způsoben poškozením jater u alkoholiků). Podle původu rozlišujeme různé druhy hepatitidy. Viz také zánět, játra a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz hepatitida.

Steatóza jater neboli ztukovatění jater znamená, že v jaterních buňkách (hepatocytech) se nahromadilo tolik tuku, že ten tvoří nejméně 5 % hmotnosti jater. Viz také játra.

Ztukovatění jater je lidové označení pro steatózu jater. Viz také tuky (lipidy), játra.

Játra (ve starořečtině hepar) jsou největší žlázou v lidském těle. Tento velký, tmavě červený orgán, jehož hmotnost u dospělého člověka dosahuje přibližně 1,5 kg, se nachází v pravé horní části břišní dutiny, těsně pod bránicí. Funkcí jater je odbourávat toxické produkty metabolismu, a naopak vyrábět různé proteiny a jiné látky, které jsou nezbytné k trávení, k růstu a k některým dalším tělesným pochodům. Játra jsou navíc zásobárnou glykogenu, probíhá v nich odbourávání červených krvinek a jsou v nich vytvářeny i některé hormony. Odvozené přídavné jméno je jaterní, resp. hepatální (druhý výraz je odvozen ze starořeckého názvu). Obrázek: Játra a některé okolní struktury – schematický nákres. V horní části obrázku je znázorněna přední strana jater, v dolní části obrázku pak zadní strana jater. Všimněte si, že játra v dolní části obrázku jsou „vzhůru nohama“ – jako kdybychom je převrátili kolem vodorovné osy, nikoli svislé. Je to naznačeno zejména polohou žlučníku (zelený váček), který za játry mírně vyčnívá. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz jater, jaterní apod.

Zánět šlachy neboli tendinitida nejčastěji vzniká v důsledku nadměrného namáhání šlachy nebo jejího poranění, často i při sportu. Často se vyskytuje na šlachách loktů, zápěstí, prstů, stehen, ale může postihovat i jiné šlachy v těle. Viz také zánět, šlachy.

Zánět příušních žláz neboli parotitida může postihovat jednu nebo obě příušní žlázy. Existují různé příčiny zánětu příušních žláz, z nichž nejznámější je virus způsobující příušnice. Viz také zánět, příušní žlázy.

Zánět tíhového váčku neboli burzitida může vzniknout následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, tíhové váčky.

Zánět ústní sliznice neboli stomatitida vzniká v důsledku porušení mikrobiální rovnováhy v ústní dutině. Ve zdravé ústní dutině žije v přirozené rovnováze nespočet mikroorganismů, především asi 300 druhů bakterií a různé kvasinky. Viz také zánět, ústní sliznice, mukozitida ústní dutiny.

Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida může mít celou řadu příčin. Obecně je třeba rozlišovat mezi akutní pankreatitidou, která vzniká náhle, a chronickou pankreatitidou, která může být důsledkem dlouhodobé konzumace alkoholu, ale i některých onemocnění. Léčba pankreatitidy závisí na příčině onemocnění. Viz také zánět, slinivka břišní (pankreas).

Zánět žaludku neboli gastritida je přesněji řečeno zánět žaludeční sliznice. Léčba tohoto stavu závisí na tom, zda se jedná o akutní či chronickou gastritidu. Viz také gastropatie, zánět, žaludek.